Zlatkov - historie
Název může pocházet od osobního jména Zlatek, podle tradice však vzniklo díky zlatým dolům v blízkém okolí. Ty měla podle pověsti proklet čarodějnice a hodit do nich hrst máku. Až uplyne tolik roků, kolik zrníček do šachet spadlo, budou prý obnoveny.....
Při poválečném budování vodovodu (1948-49) se skutečně na zbytky starých štol narazilo. V křemeni, odebraném západně od obce, pak byly analýzou prokázány stopy zlata.
V roce 1335 patřil Zlatkov k Aueršperku a dcera Jimrama z Aueršperku, Jeruše, ho věnovala doubravnickému klášteru. V roce 1371 už byl zase v majetku erbu zubří hlavy a u něj už potom zůstal. V roce 1596 přešel od zboží mitrovského k pernštejnskému a v roce 1589 zde už byla zákupní rychta. Tato budova s č. 1 dodnes stojí, její štíty jsou však přestavěny.
Pečeť z roku 1689 měla ve znaku radlici a krojidlo, pod nimi domek s člověkem.
V letech 1916-1918 byl u Zlatkova učiněn neúspěšný pokus o těžbu
azbestu.
Od roku 1960 byl Zlatkov osadou, nyní částí obce Rožná.
Boží muka na severním okraji obce byla osazena deskou na památku padlých vojínů z I. světové války. Na opačném konci Zlatkova stojí kousek od rybníka železný kříž na vysokém podstavci.
V obci se ještě zachovalo několik lidových staveb, je zde kaplička, mramorový kříž a bývalá škola se vsazenou mramorovou deskou s letopočtem 1897.
Rodáci:
František Štourač (1877-1915), učitel, autor rukopisu Zlatkov - národopisný obraz horácké vesnice.
Alois Lukášek (1911-1984), učitel a později akademický malíř, který zachytil olejem spoustu krajin z Vysočiny.
Rád zde maloval i Oldřich Blažtček.
V obci je prodejna potravin. Autobusové spojení má Zlatkov s Bystřicí nad Pernštejnem, Rožnou i Velkým Meziříčím.
převzato z knihy H.Jurmana Bystřicko